Na Janďourkův mlejn jsme se velice těšili, protože na tomhle bluegrassovém festivalu, který se koná jen 10 km od Kopidlna, jsme dosud nikdy nehráli. A to byl prosím už 9. ročník! Sice to byla poměrně náročná sobota - museli jsme to skloubit ještě se dvěma dalšími festivaly, které se tento den konaly a na kterých hráli dva naši členové se svými alternativními seskupeními. Petr hrál od 18:15 na Kutnohorské kocábce s Brzdaři a Lenka od 20:00 na Memoriálu Honzy Macáka v Kopidlně s Handlem. Jelikož jsme ale na Janďourkově mlejně zahajovali ve 14:00, dalo se to všechno stihnout. A to především díky obětavému Jardovi Kloudovi, který po našem vystoupení oba alternativce dopravil svým přibližovadlem na místa jejich určení. Akce byla velice příjemná, v opravdu domácím prostředí a se skvělým cateringem. Nevzpomínáme si, kdy naposledy jsme si na festivalu mohli koupit pivo za 20,-Kč a tak neskutečně křupavé grilované kuřátko snad nikde jinde neexistuje. Publika sice nebylo moc, ale o to víc to vynahradilo svým entuziasmem. Škoda jen, že jsme si všichni nemohli vychutnat festival až do konce, takže jsme stihli jen část vystoupení Funny Grassu (s novým dobristou Honzou Richterem). Velký dík patří jednak organizátorům, moderátorovi Radimovi Janečkovi a také zvukaři Bédovi Šturmovi, který nám nastavil skvěle odposlechy a zakázal na pódium vstup nezvanému členovi kapely zvanému zpětná vazba. ...more

Tak jsme se po roce těšení zase dočkali příjemné akce konané v obci se sympatickým názvem Hrob. Sice jsme se obávali, že tentokrát budeme na venkovním pódiu mrznout déle než v předchozích ročnících, protože vítězové loňského ročníku (tj. my) na závěr hrají v průběhu počítání hlasů, ale naštěstí to pořadatelé zmákli rychle, takže to stihli už během našich tří skladeb. A tak jsme na tom byli stejně jako všichni soutěžící, jen jsme litovali, že nedošlo na Tygra z Indie. Pak jsme si ještě večer zahráli v sále místní restaurace Beseda a na rozdíl od předchozích ročníků jsme Hrob i festival museli letos naneštěstí opustit již po 21. hodině. A to z následujících důvodů: Část kapely byla indisponována jedna sípala a druhý přikládal hojivé obklady na svou bolavou nohu. Třetí nezůstává na podobných krásných akcích vůbec a tentokrát ho výjimečně následoval i čtvrtý. Takže poslední, který výjimečně netrpěl zdravotními neduhy a s velkou radostí by jinak zůstal, se musel přizpůsobit ostatním, protože se mu nechtělo jít v neděli do Prahy pěšky. Tak snad se to tedy za rok vydaří v tomto směru lépe. ...more

Nejnabitější víkend v letošním roce měla nejen naše kapela (hraní v pátek i v sobotu), ale především Petr - ve dvou dnech měl celkem čtyři vystoupení, spravedlivě rozdělené mezi své dvě kapely. V pátek v 18:00 jsme zahajovali festival v Malé Lečici, která leží u říčky Kocáby. Krásné prostředí (kdysi se tam točilo pár scén z filmu Léto s kovbojem), solidní pódium, vynikající zvuk (zajišťoval Jirka Mašek & spol. – co víc dodat?), pivečko ze Svijan a jiné dobrůtky. V průběhu vystoupení poslední kapely pátečního večera jsme ponechali Petra svému osudu - měl zde ještě v sobotu vystoupení s Brzdaři, tak byl vybaven spacákem, karimatkou, ručníkem a plavkami a prý to všechno využil. My jsme se vrátili do našich domovů, abychom v sobotu vyrazili do Bělé nad Radbuzou na festival, který organizoval západočeský multiinstrumentalista Jarda Pertlíček. Petr dorazil o něco později, když si odehrál vystoupení v Malé Lečici s Brzdaři, kteří nám ho odtamtud laskavě dopravili. Nic jiného jim ostatně nezbývalo, protože v Bělé hráli před námi. Po jejich vystoupení Petr převlékl za scénou brzdařské triko za vegetí. Jeho trika mají sice stejnou barvu, ale Petr - budiž pochválen – dodržuje striktně náš kapelní dress code. Zvukař měl s námi spoustu práce, až se mu rosilo čelo, protože se mu po celou dobu našeho vystoupení nezadařilo objevit záškodnici zvanou zpětná vazba. Z cateringu nás sice nadmíru uspokojil řízek z domácím bramborovým salátem, jenomže obsluha místní pípy byla zase naproti tomu bohužel přímo zoufalá. Zařízení špatně chladilo, a tak natočení jednoho piva trvalo zhruba 10 minut.GS: Malá Lečice ****** Bělá nad Radbuzou ****** - ** = **** (to je za to pivo) ...more

Tak jsme se zase podívali do naší oblíbené destinace na Vysočině, malebné Telče, kde už léta letoucí pořádá Medvěd čtrnáctidenní gigantický festival. A jelikož jsme u něj dobře zapsaní, pozval nás i letos. Jako obvykle vyrazila většina kapely už v pátek, přestože vystoupení jsme měli až v sobotu. Dorazili jsme něco po osmé a po ubytování na klasickém místě (které ale bohužel – jak jsme se dozvěděli – nebude už příští rok k dispozici) jsme vyrazili nasávat atmosféru a místní nápoje. V sobotu jsme nemohli vynechat už tradiční návštěvu Roštejnského rybníku, kde je báječné koupání a dobrá občerstvovna. Občas se zde sice povede připravit dvěma lidem místo dvou pstruhů jen jednoho chlapáka a jednu jikru, jako tomu bylo v roce 2016, ale letos se problém tohoto druhu naštěstí nevynořil. Zažili jsme i závody dračích lodí – stálo to za to. Petr si zde navíc dokázal přivodit krásné indiánské zbarvení kůže, nicméně tvrdil, že ho to nijak zvlášť nepálí – nejspíš má azbestovou škáru. Pak dorazili i zbývající dva členové naší kapely – Honza s Lenkou - a mohli jsme se připravit na odpolední vystoupení na Kocouří scéně. Tentokrát před námi hrála mladá kapela Meziměsto z Pardubic a okolí - velice sympatický folkový projev, vlastní věci, zajímavé texty i aranže. Záznam z jejich i našeho vystoupení je na http://www.prazdninyvtelci.cz/prenosy/1016-veget-a-mezimesto A jako obvykle zdravé jádro kapely vydrželo až do nedělních odpoledních hodin. GS: ***** ...more

Při dopolední přípravě už 11.ročníku našeho festivalu DoModra nás nejdřív pěkně vystrašilo počasí. Celou tu dobu, co od zhruba čtvrt na deset asi dvě hodiny nepřetržitě padal déšť a obloha byla hrozivě zamračená, jsme si neustále opakovali: „No co, počasí nám zatím vždycky přálo, tak ten zvrat už konečně jednou musel přijít!“ Jenomže ve čtvrt na dvanáct déšť najednou jako když utne, za chvilku se ukázal kousek modré oblohy, pak se mraky roztrhaly, objevilo se i slunce a ve 12:30 zahajoval Náčelník festival do plného slunečního svitu. Takže ta dvacetiminutová přeháňka - i když přišla jako naschvál zrovna během našeho hudebního bloku - nás už nemohla rozhodit a působila spíš jako menší osvěžení uprostřed slunného odpoledne. Letos jsme si kromě naší maličkosti pozvali Album, Barbecue, Flastr, Four Brothers, Handl, Malou partu a Tomtones a všechny kapely odvedly prvotřídní výkon. Výborný zvuk jako vždy zajistil Láďa Wildt, takže se už teď těšíme na DoModra 2018. GS: klobáska, krkovice, hermelín, a zelenina z grilu ******. Celkový dojem trochu mlžila cena jednotlivých kousků. ...more

Letos jsme se poprvé zúčastnili festivalu v Oldřichově u Písku, který už od roku 2007 pořádá písecká skupina Kvintet. Až na malou dezorientaci při hledání místa konání, která se ale dostavila až cca 500 m od cíle (prostě jsme na posledním rozcestí uhnuli špatně a pak jsme se ten kilometr museli vracet) proběhla cesta bez problémů. Jinak ale příjemné prostředí, milí pořadatelé i obsluha místní občerstvovny, kvalitní zvuk a hlavně počasí, které pořadatelům, účinkujícím i kapelám navýsost přálo. Festival není vyloženě jednožánrový, takže jsme si kromě tradičního bluegrassu v podání skupiny John Beer mohli poslechnout i skvěle provedenou starou trampskou klasiku (Vandrband) a francouzské šansony - Duo ToPinQui, ve kterém 50% tvořil náš bývalý basista Pavel Duda, který se zde ale představil jako kytarista. Sami jsme (snad) ostudu neudělali, stihli jsme si poslechnout i kousek jako vždy kvalitního Kvintetu, ale pak už jsme museli frčet do Prahy, abychom následující den mohli připravit náš vlastní festival DoModra.GS: Klobáska a sekaná ***** ...more

Na tento „hradní“ festival nás pozvala pořádající skupina Red Leaf z Úštěku, konkrétně jejich lídr Martin Křivánek, kterému tímto vyslovujeme svůj dík. Někteří z nás do té doby na Bezděze nebyli, a proto byli velice překvapeni, jaký je to výšlap. Nicméně správci hradu již v minulosti pamatovali na těžkosti zásobování, takže naše nástroje a bagáž putovaly do hradu z přestupního bodu nákladní mini-lanovkou a my mohli vyšplhat na vrcholek bez zátěže jako kamzíci (tedy s výjimkou Honzy, který kvůli svému únorovému úrazu šplhal pouze jako chromý kamzíka a Náčelníka, který vlekl nahoru svůj neoddělitelný soudek, budíž mu omluvou, že z něj pochází některé naše písničky). Vzhledem k nejisté předpovědi počasí se festival konal v kryté hradní věži, a bylo to pro nás jen dobře, protože pouze naše vystoupení – jak jsme dodatečně zjistili –kompletně propršelo. Ale asi půl hodiny poté opět vysvitlo slunce, takže jsme mohli pořídit i pár zdařilých profilových fotografií, které jistě v budoucnosti použijeme na naše pozvánky a obaly CD (pokud je tedy Náčelníkova žena uvolní…). Hodnocení gastro sekce zcela jistě neopomine udělit plný počet bodů místním klobásám. GS:Uzená klobása a uzený bok - pohlazení po duš.,tedy spíše po jazyku dáváme ****** ...more

Tuhle sobotu jsme všichni nostalgicky zavzpomínali na naše mladá léta, kdy jsme jezdívali „do přírody a tam u vody“ hrávali u táborových ohňů. Náš dvorní designér Miži (autor loga na našich krásných kapelních tričkách) nás pozval zahrát trampům (tedy přinejmenším těm bývalým) do osady, ležící mezi Krňany a Třebsínem kousek od Sázavy na oslavy 90.výročí jejího založení. Vzhledem k tomu, že náš těžce poraněný banjista Honza se na víkend v přírodě necítil (no, ono to bylo spíš v chatové přírodě a na místo jsme se dopravili jako vždy auty), tak ho velice ochotně zastoupil náš kamarád Píďa ze severních Čech, se kterým jsme potřebný repertoár pečlivě nacvičili o týden dříve na oslavě jeho narozenin (i když devadesáté to nebyly!) Opravdu krásná akcička, výborný gastro servis a na závěr přece jen došlo i na to hraní u táboráku. Jenom ten bourbon možná Píďa neměl tak velikášsky hodit do placu, některým z nás už po odehrání nezbylo moc sil (ale vystoupení jsme zvládli velmi dobře, až chvalitebně!) ...more

Novoveský sandál 17.6.2017 Tak nás Babyčka po roce opět pozval na příjemný festiválek s výhledem na zámeček na Zelené Hoře u Nepomuku („Stromy popílené, kášňa rozburaná, terazky gulu sundať – nie, nie, máme veľa vrúbkou u pamëtkového úradu!“ jak prohlásil major Terazky v Černých baronech). A tentokrát nám žádná Alena Peštová kupodivu toto vystoupení nezrušila, jako se to stalo před rokem. Každopádně nás žádný major nebuzeroval, pouze náš dobrista Petr si na vystoupení oblékl stylové vojenské maskáčové kalhoty, aby všem připomněl, čím se místní oblast tak nezapomenutelně proslavila. Jediné, s čím by se dalo polemizovat, je nízký strop místního pódia, který poněkud nemile zkresluje produkujícím kapelám zvuk. Naštěstí jsme na to byli z loňska připraveni, takže jsme pro jistotu (a částečně i operativně) vypustili skladby, jejichž výsledná kvalita by tím byla podstatně snížena. No a zároveň jsme dostali termín na příští rok. Předpokládáme, že se to opět bude křížit s termínem čáslavského Banjo Jamboree, kde se nám Petr (stejně jako letos) již v pátek totálně odbourá. ...more

Akci, kterou pořádá již několik let v místě svého bydliště v Mlékojedech u Mělníka basista stejnojmenné skupiny Pepé Šolc, jsme navštívili poprvé. Vzhledem k tomu, že Petr měl ten den ještě vystoupení se svou druhou skupinou Brzdaři na Pamětnickém šutru v Chlumci nad Cidlinou a Brzdaři pak měli hrát rovněž v Mlékojedech, měli jsme trochu obavy, zda se stihnou včas přesunout. Ale přestože prý bloudili jak v Chlumci, tak před Mlékojedy, nakonec dorazili půl hodiny před začátkem našeho vystoupení. Viktor, který s námi hrál před týdnem na basu na Olšinské struně, dorazil tentokrát jako divák. A zase se mu to vyplatilo, protože získal (pro změnu v tombole) kytaru Furch v ceně mnoha sudů piva. Naštěstí na kytaru umí hrát, takže se dostala do správných rukou. A my aspoň teď víme, že když náš bývalý basista dorazí na akci, kde je nějaká hlavní výhra, tak mají všichni ostatní diváci smůlu.Gastronomická sekce hodnotí akci ****** hamburger takového rozměru zarazil i Náčelníka ...more